22 - 24. 04. 2011  A K C E   A F G Á N I S T Á N   2 0 1 1

Zde jsou uvedeny informace týkající se výše uvedené akce.

 

AFGÁNISTÁN MILOVICE 2011

     Akce proběhla 22-24.04.2011 v bývalém vojenském prostoru u městečka Milovice. Na této akci jsme se již jako tým účastnili podruhé a pokaždé jako domorodí afgánci - mírumilovná vesnička v hluboké Afgánské zemi.

 komentář :  JERRY    foto :  RICHI 

 

 

Tákže rychlý výcuc z akce:
Dorazili jsme na tankáč kolem poledne a měli jsme obrovské štěstí... Ihned jsme narazili na Milana, který nás odvezl na místo zbudování vsi...
Štěstí proto, že potom už ho téměř nikdo na akci neviděl a nikdo nevěděl kde je... mno ale to odbočuji...
Po dostavění vsi se k nám přidalo pár dalších týmů, jejichž morálka, ochota přispět vesnici byla řekněme... pofidérní... Večer jsme byli se Sokem zjistit cestu na tankáč a najít případné další vsi... Zde měla obrovské štěstí hlídka VP, že na mě narazila, jelikož potřebovali přeparkovat naše auta, jež majiteli pozemku údajně stála na trávě... Mno jak to říci slušně... moje ponětí o travnatém porostu je poněkud jiné než onoho majitele...
No a byl večer...
Ten nepřinesl nic nového, určili jsme si kdo půjde do které vsi, popř. kontaktovat kontraktory, já se uvolil, že doprovodím kluky z druhého týmu do vsí okolo tankáče, aby se podívali po varně... Když jsem toto úspěšně splnil, tak jsem šel spát...:D
Druhý den ráno jsme stále neměli pozici varny, z toho důvodu jsem se vydal hledat ji zároveň s klukama, kteří předchozí večer byli v okolí základny a domluvili schůzku s kavárníkem, jež by nám měl pozici prodat. No od kavárníka jsme se dozvěděli že zadarmo ani kuře nehrabe a že musíme najít zrádce v úplně cizí vsi...
Naštěstí jsme předtím zašli na tržiště k devíti kalachům a já měl oči a uši otevřené, proto jsme pozici varny zjistili... vydal jsem se tedy z5 na mejtko se splněným úkolem.
Zde jsme zjistili, že proběhlo jednání s ostatními stařešiny z mejtka a že jako nejpočetnější ves máme zajistit pašování do 3km vzdálené varny přes armádní hlídky. Úkolu se opět zhostil náš tým, stejně jako vyjednávání s kontraktory...
Vyrazili jsme na cestu, jež měla být začátkem konce této akce...
Zastavila nás patrola obrněných aut, což by samo o sobě nebylo tak hrozné, byli jsme si jisti, že pašovaný kontrabant nenajdou, nicméně chování bezvěrců bylo překvapením pro všechny tři členy našeho pašovacího komanda..:D … ŽENA dostala za rozkaz nás, VESNIČANY prohledat!!!! Něco neskutečného!!! Dokonce po nás chtěla abychom si jako psi klekly na kolena, což je v rozporu s pravidly pro kontakt se slušnými vesničany, kteří jen prochází, a když jsem ji oznámil, že na to nemá právo, tak na mě slečinka vytáhla sekundárku a dělala bububu... nakonec mě prohledali jako prvního, vzali mě za auta, během této doby mým dvěma společníkům vyhrožovali smrtí, a mě zřejmě ze srandy střelec ze zadního automobilu střílel nad hlavu...
Po tomto šokujícím okamžiku, jsem se rozhodl, že splníme úkol, a pak si půjdu stěžovat velení, aby věděli, jak se chovají jejich hlídky v terénu. Když jsme dorazili do varny, zjistili jsme velký problém... Nikdo varně nedodal opium, takže varna stála... naštěstí, jelikož jsme pašovali makovice ze tří vesnic, bylo nám řečeno ať přijdeme za pár hodin pro opium...
Vyrazil jsem si tedy stěžovat... Po cestě nás opět prohledávali, naštěstí tito pánové již byly slušnější, i když opět tu byl rozkaz na kolena... Dostali jsme se na roh základny, kde mě fakt pobavil hloupý honza, jež hlídkoval v bunkru... měl plná ústa chytrých hlášek, ale když jsem se rozešel k němu, abychom si popovídali z očí do očí, nevěděl chudáček jak na mě mířit a přitom kouřit tu svojí americkou cigaretu...
Zde na základně jsme se dozvěděli, že nesmíme jakožto vesničané používat přistavené TOI TOI budky, že ty jsou jen pro armádu, a že prohledávání ženou zakázané není.. Takže jsme dopadli jako sedláci u chlumce a navíc jsem dostal od velení rozkaz, předat všem vsím na mejtku nějaké věci ohledně pravidel...
Když jsme se vraceli z5 do vsi, zjistili jsme, že je obsazena horskými kmeny, a že zde dochází k velikým jednáním, jež mají za úkol obstarat horským kmenům opium/glejty a také zvolení nového afgánského prezidenta...Jednání jsem nechal na důležitějších lidech nežli jsem byl já, prostý vesničan.. předal jsem informace stařešinovi, vyzvedl nové instrukce a vyrazili jsme nazpět do varny...
Bohužel ve varně se nacházeli zrovna vojáci, poté měl její stařešina hodně práce s volbami a tak trvalo hrozně dlouho než si nás všimli a provedli jsme výměnu a následné prodání opia za glejty...
Po návratu do vsi, jsem zjistil, že jsme se stali hlavními vyjednávači při stycích mezi kontraktory a horskými kmeny..., vyrazil jsem předat jakousi zprávu ruským kontraktorům, a dostal jsem odpověď, jež jsem předal stařešinovi a konečně jsem si dáchnul...
Navečer dostali věci rychlý spád... že prý bude veliký útok na armádní základnu... když se sešeřilo, vyrazilo nás asi dvacet vesničanů pěším přesunem k bráně do základny. Měli jsme spojení RF-10 s tím, že až budeme na čáře zteče, ozveme se a zkoordinujeme útok s ostatními několika desítkami lidí... Můj tým šel opět v čele, prošli jsme bez kontaktu až na 150m k základně.. zde jsme polehali do škarpy a čekali na povel k útoku... zhruba hodinu a půl!!!
Během této doby samozřejmě téměř všichni usnuli, což mělo za následek to, že do útoku jsme vyrazili osamoceni... Náš tým padl do jednoho, a já si zničil koleno...
Tímto končí naše účast na afgánu, poté následovalo pouze přečkání noci, pobalení věcí a úprk z5 do Polné...
Hodnocení: armáda: špatné proškolení hlídek poslaných do terénu – opět, stejně jako vloni
arogance některých jedinců, hraní si na drsňáky...
organizátoři: špatná komunikace se všemi, počínaje armádou, konče vesnicemi, kdo nebyl na minulých afgánech netušil co dělat...
naše vesnice – ostatní týmy: nepřečtení si základních pravidel, nedostatečné vybavení prostředky pro vybudování a fungování vsi
náš tým: postavení vesnice, sehnání dřeva na otop, vyjednávání s okolními vesnicemi, s kontraktory, nalezení varny, večerní přesun, čekání a následný útok – skřípalo to, chvilkami hodně, ale opět se ukázalo, že dokážeme být sehranější a disciplinovanější než ostatní týmy, které jsem letos viděl....

Celkově si myslím, že za 350kč,
za pronájem mejtka/tankáče, bez jakékoli možnosti (pro vesničany) použít Toi Toi, popř. bufet na tankáči, že pravidla vysvětlovali lidé, kteří byli na dřívějších afgánech a né organizátoři, bylo prostě vlezný zbytečně drahý, někdo namítne, že některé akce jinde stojí víc, ano ale... Naší vesnici postavilo naše družstvo, a to ohraničení, zvířata, oheň, kamna apod.. Což není zadarmo.... Ostatní si jen postavili v perimetru stany a bylo hotovo, dřevo na otop byl taky hroznej problém a pořád jsem slyšel jen dyť už je ho dost... a následně v noci: už není dřevo... příště opravdu jen pokud pojedou Highlanders, nebo Pretoriáni, nejlépe oba týmy a budou ochotni být s námi v jedné vsi...
Jarda „Jerry“ Novák

PS.: hlavní výcuc z pravidel (hlavně pro RAMBY z armády) – potvrzen několika týmy jež se zúčastnili více než jednoho Afgánu::
1) při prohledávání spolupracuje vesničan s armádou... 
2) armáda NEMÁ právo někoho nutit klekat nebo lehat, pokud dotyčný spolupracuje a nejeví známky agresivního chování, popř. se u něj nenašla výbušnina nebo zbraň...
3) v kišlaku je povoleno mít u sebe jakoukoli zbraň která není na kuličky... (nůž, sekera)
4) odmítnutí pohostinství při jednání je urážkou vesnice..., taktéž když stařešina pošle posla s žádostí o jednání k někomu a tento odmítne je urážkou...